„I když jsme každý trochu jiný, můžeme něco tvořit společně.“ (chlapec, 10 let)

Na konci školního roku 2024 jsme se podruhé vydali do Chebu pod vedením architekty a doktorandky UMPRUM Pham Thu Huong. Po terénním průzkumu a urbanistickém workshopu se tentokrát jednalo o architektonicko-umělecký workshop, jehož výsledkem byla fyzická intervence ve veřejném prostoru. 

A o co konkrétně šlo? Společně s českými a vietnamskými dětmi a místní komunitou jsme vytvořili místo setkávání – tzv. “Zátoku přistávajícího draka”. Ta odkazuje na česko-vietnamské vztahy v místě, kde se obě skupiny každodenně setkávají (plácek před místní školou) a kde z našich předchozích rozhovorů s místními vyplynula potřeba vytvořit příjemné místo na trávení volného času. Kromě posezení na “drakovi” a čtení českých a vietnamských pověstí jste si tu tak mohli např. natrhat majoránku nebo koriandr, skrze QR kódy nastudovat recepty nebo se se sluchátky v uších přenést na rušnou ulici v Hanoji.

O co šlo ale především – lokalita byla vybrána tak, aby byla dostupná pro každého bez ohledu na věk, etnicitu nebo gender a lákala k setkávání. Měřítko a materiál instalace zase odpovídaly tomu, aby bylo možné projekt reálně uskutečnit s pomocí dětí – žáků a žákyň blízké školy. 

Intervence ve veřejném prostoru zůstala do září, poté proběhla fáze evaluace.  

Ta by v ideálním případě měla být zakončením každého projektu. Kromě toho, že sledujeme, jaký dopad naše aktivity měly, získáváme také zpětnou vazbu od lidí účastnících se projektu a díky tomu můžeme postupy a metody do příště nastavovat tak, aby v nich bylo všem dobře. 

V případě Chebu jsme se zaměřili na přímé i nepřímé účastníky a účastnice tvorby architektonicko-umělecké intervence, děti, rodiče i širší veřejnost. 

Pro získání zpětné vazby od širší veřejnosti jsme zvolili formát urbanistického workshopu v rámci akce Zažít město jinak. V případě dětí jsme zvolili formu interaktivního workshopu, na kterém jsme v menších skupinách probírali, co s dvouměsíčním odstupem v dětech zůstalo, co za zážitky a zkušenosti vyčnívá a co by šlo do příště vylepšit. Kromě mluvení se mohly děti vyjádřit i skrze kreslení a lepení, což pomohlo ke snadnějšímu sdílení často těžko verbalizovatelných věcí.

Více informací o projektu najdete zde.

Za spolupráci moc děkujeme také: 

Magdalena Trhlíková

ilustrace: Wei Chen Ting

fotografie: Adéla Zlámalová

Markéta Mašková a místní komunita v ulici Valdštejnova